Pracko II

Celý název: Pracovní právo II

Základní informace

#

Vyučující: JUDr. Kateřina Demová, Ph.D. · JUDr. Vojtěch Hanzal · JUDr. Lucie Matějka Řehořová, Ph.D. · doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. · JUDr. Štěpán Pastorek, Ph.D. · prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. · prof. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., DSc. · JUDr. Kateřina Štěpánková, Ph.D. · doc. JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. · doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Materiály

#

• Studijní materiály — netříděné studijní materiály (Google Drive)

Nahrávky přednášek

#

Záznamy přednášek z předchozích akademických let — viz celý přehled nahrávek.

O předmětu

#

Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předmětem Pracovní právo I.

Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo.

Obor pracovního práva je oborem, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.

Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů).

Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.

Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje jej) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvněprávních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.

Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.).

Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.

Studenti jsou po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. V seminářích předmětu řeší za užití právních předpisů a judikatury konkrétní příklady. Věnují se taktéž analýze judikatury.

Osnova

#

Tato sekce bude doplněna.

Požadavky k zakončení

#

Tato sekce bude doplněna.

Doporučená literatura

#

Tato sekce bude automaticky aktualizována po integraci SIS scraperu. Aktuální seznam viz SIS HPOP3017.

Na co se soustředit

#

Tato sekce bude doplněna.

Doporučená struktura studia

#

Tato sekce bude doplněna.