Státověda
Celý název: Státověda
Základní informace#
| Kód | HPOP3044 |
| Semestr | Zimní |
| Kredity | 4 |
| Rozsah | 2/2 (přednáška/seminář) |
| Zakončení | Zkouška (Zk) |
| Garant | JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D. |
| Katedra | Katedra ústavního práva (22-KUP) |
| SIS | HPOP3044 |
Vyučující: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. · JUDr. Jakub Dienstbier, Ph.D. · JUDr. Jakub Drahorád · JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D. · JUDr. Jan Grinc, Ph.D. · JUDr. Jakub Hodulík · JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D. · JUDr. Filip Jelínek, M.Jur. · JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D. · prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. · JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. · doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. · Mgr. Daniel Slanina · Mgr. Bc. Pavlína Vážanová
Navazující předmět: Ústavko I (HPOP3041, LS) — doporučeno absolvovat Státovědu nejprve
Materiály#
- Studijní materiály — netříděné studijní materiály (Google Drive)
Nahrávky přednášek#
Záznamy přednášek z předchozích akademických let — viz celý přehled nahrávek.
Zatím nejsou k dispozici žádné nahrávky.
O předmětu#
Státověda je „vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury a funkcí státu, možných způsobů jeho uspořádání a původu a vývoje jednotlivých institutů, které charakterizují stát a jeho vztah k obyvatelstvu, k jednotlivci a k občanovi. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a utváří.
Cílem studia není pouze naučit se určité pojmy, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje. Studenti průběžně studují předepsanou literaturu a zpracovávají úkoly zaměřené na porozumění látce.
Osnova#
- Stát a jeho vývoj. Moderní stát. — suverenita státu v kontextu globalizace a regionalizace
- Princip dělby moci — projevy a alternativy; struktura a organizace mocí
- Teorie ústavy. Konstitucionalismus.
- Demokratický právní stát — principy a pojetí v současném světě
- Stát a jednotlivec — ochrana lidských práv; státní občanství
- Volby — volební právo a volební systémy
- Parlamenty. Parlamentarismus.
- Hlava státu. Výkonná moc.
- Soudy — struktura soudů; principy spravedlivého procesu
- Stát mezi státy — globalizace; evropeizace
- Stát a jiné struktury moci — církve, politické strany, zájmové skupiny
Požadavky k zakončení#
Zkouška (Zk) — písemná#
- Forma: písemný test, 60 minut, bez pomůcek
- Obsah testu:
- 4 otevřené otázky na státovědné pojmy nebo instituty — max. 12 bodů
- 1 úloha esejového typu — max. 8 bodů
- Celkem: max. 20 bodů z testu
- Seminární aktivita: vedoucí semináře může udělit 0, 2 nebo 4 bonusové body přičítané k výsledku testu; 4 body dostane nejvýše 20 % studentů v skupině
- Celkové hodnocení (test + seminář, max. 24 bodů):
| Body | Známka |
|---|---|
| 20–24 | 1 (výborně) |
| 16–19 | 2 (velmi dobře) |
| 12–15 | 3 (dobře) |
| 0–11 | 4 (neprospěl/a) |
- Termíny: student má právo na 3 pokusy (původní + 2 opravné)
Doporučená literatura#
Tato sekce bude automaticky aktualizována po integraci SIS scraperu. Aktuální seznam viz SIS HPOP3044.
Základní (povinná):
- Reschová, J.; Kindlová, M.; Grinc, J.; Preuss, O.; Antoš, M. — Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Wolters Kluwer. Praha. 2019.
- Kysela, J. — Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Leges. Praha. 2014. (str. 198–253)
- Hamilton, A.; Madison, J.; Jay, J. — Listy Federalistů. Univ. Palackého. Olomouc. 1994. (listy č. 10, 14, 51, 78)
- Nicholson, R.; Grant, T. D. — Theories of State Recognition. In: Visoka, G. et al. (eds.) Routledge Handbook on State Recognition. 2020. (str. 25–36)
- Rozsudek SDEU (velký senát) ze dne 29. 5. 2025, C-181/23, Komise v. Malta
- Rozsudek ESLP (velký senát) ze dne 8. 4. 2021, Vavřička a ostatní v. ČR (č. 47621/13), body 11–93, 160–209, 258–311
Rozšiřující (nepovinná):
- Filip, J.; Svatoň, J. — Státověda. 5. vyd. Wolters Kluwer. Praha. 2011.
- Holländer, P. — Základy všeobecné státovědy. 3. vyd. Aleš Čeněk. Plzeň. 2012.
- Klíma, K. — Státověda. 2. vyd. Aleš Čeněk. Plzeň. 2011.
- Pavlíček, V.; Jirásková, V. a kol. — Ústavní právo a státověda. 3. vyd. Leges. Praha. 2021.
- Antoš, M. — Slavný případ Marbury vs. Madison aktuální i po dvou stoletích. Jurisprudence č. 1/2010.
- Barber, N. W. — The Principles of Constitutionalism. Oxford University Press. 2018.
- Sørensen, G. — Stát a mezinárodní vztahy. Portál. Praha. 2005. (str. 65–109)
- Žák Krzyžanková, K. a kol. — Lidská práva na roz(s)cestí. Auditorium. Praha. 2022.
Na co se soustředit#
- Suverenita státu — Westfálský model, výzvy globalizace a evropeizace, přenos pravomocí na EU
- Dělba moci — Montesquieu; horizontální i vertikální dělba; systémy checks and balances
- Konstitucionalismus a právní stát — podstatné náležitosti demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR)
- Volební systémy — znát základní typy a jejich politické důsledky (Duvergerův zákon)
Doporučená struktura studia#
- Základní učebnici Reschová a kol. číst systematicky — pokrývá celou osnovu.
- Přečíst přidělené pasáže Listin federalistů a Kysely — jsou součástí povinné literatury a zkoušejí se.
- Judikáty (Malta, Vavřička) prostudovat jako příklady aplikace státovědných institutů v praxi.
- Seminář je klíčový: až 4 bonusové body (ze 24 možných) mohou rozhodnout o klasifikaci.